V místech tohoto zastavení probíhá rozhraní mezi katastrálním územím Jinonice a Radlice. Kníže Ferdinand Vi ze Schwarzenbergu zde v době moru v letech 1679–1680 založil morovou nemocnici, do které byli sváženi chudí nakažení morem. Později zde stály dva menší obytné domky až do 60. let 20. století. Mezi starousedlíky se zde p také říkalo „U nemocnice“. Toto označení najdeme i na staré mapě viz obr. č. 2. Existenci tohoto místa popsal ob Jinonic Alois Loučka v Kronice Jinonic a Butovic, která vycházela na pokračování v příloze novin Nový signál.
Obrázek z Kroniky Jinonic a Butovic – noviny Nový signál.
Mapa z roku 1909
Jako prostředek proti odvrácení morových epidemií se stavěly morové sloupy. Bohoslužby se nekonaly v kostelích, ale na náměstích. Na Malé Straně v roce 1713 zemřelo na mor za jediný den 285 osob a tak konšelé slíbili na náměstí postavit sochu sv. Václava. Z nařízení císaře však bylo postaveno sousoší Nejsv. Trojice podle návrhu významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Tato památka dodnes stojí na Malostranském náměstí
Ferdinand kníže ze Schwarzenbergu se zasloužil o zvládnutí morové epidemie ve Vídni, odkud se mor rozšířil i do českých zemí. Za účinnou pomoc a zavedení účinných opatření mu byl udělen titul Král moru, jak dokládají dobové kroniky. Za zmínku stojí i informace, že tehdejší panovník Leopold I. se z Vídně uchýlil před morem do Prahy, kde setrval se svou rodinou do května 1680.
Bakterii moru odhalil roku 1894 francouzsko-švýcarský lékař Alexandre Yersin (1863–1943). Vyrobil účinné sérum proti moru. Jeho očkování bylo jak prevencí, tak i lékem.
Na odlehčení tématu mor nabízíme pro pamětníky foto retro obuvi zvané šedý „mor“, které poskytlo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – expozice obuvi.
Přejdeme na druhou stranu ulice Peroutkova, odtud již vidíme cíl dalšíhoZastavení 6
